Osoblažsko - přírodní podmínky

Osoblažsko má pahorkatinný charakter. Nejnižší místo území se nachází v nadmořské výšce asi 205 m n. m. - soutok potoka Prudník a řeky Osoblaha ve východní/severní části výběžku. K nejvyšším místům patří vrchy Kobyla (574 m n. m.), Obecní vrch (567 m n. m.) a Na Hranici (541 m n. m.).
Část území byla v minulosti zaledněná. Pozůstatky tohoto zalednění jsou patrné z modelace terénu a také místy nacházíme bludné balvany (např. PP Liptáňský bludný balvan).

Značnou část území Osoblažska pokrývají pole, hojně jsou zastoupeny také louky, místy přecházející v pastviny; menší rozlohu zaujímají lesy, vodní plochy a toky a také lidská sídla.

Převažují zde kambizemě modální, které směrem na východ přechází v luvizemě a hnědozemě, na malé části území zasahují také pseudogleje modální.

Klimaticky náleží k mírně teplé oblasti. Teplejší části na východě, navazující na Slezskou nížinu, přechází v chladnější části na západě, na které navazují Jeseníky.

Vodu z území odvádí řeka Osoblaha, která má množství pravostranných a levostranných přítoků (např. potoky Mušlov, Hrozová), a v Polsku se vlévá do Odry.

V Osoblažském výběžku reprezentují zvláště chráněná území dvě přírodní památky (PP Liptáňský bludný balvan, PP Oblík u Dívčího Hradu) a dvě přírodní rezervace (PR Džungle a PR Velký Pavlovický rybník), z nichž druhá se překrývá s evropsky významnou lokalitou Osoblažský výběžek.

javor (v pozadí obec Liptaň)

Literatura vztahující se k přírodním podmínkám (geologii, geomorfologii, ale i případně klimatu apod.) Osoblažska:
Fňukal F. (2017): Mapování alejí a stromořadí – Osoblažsko – Ms. – Bakalářská práce. [Depon. in: Ostravská univerzita v Ostravě.] pozn.

Prvotní nadšení z objevu nové DP, navíc pocházející z katedry fyzické geografie a geoekologie, záhy vystřídalo nemenší zklamání. Neměla jsem sice k dispozici přílohy, ale textová část má značné množství nedostatků. Jen namátkou - název práce je zavádějící (věnuje se mnohem širšímu území), charakteristiky studovaného území jsou nedostatečné a postrádají odborné podklady.
Celkově lze říci, že je bohužel spíše ukázkou toho, jak by takováto práce neměla vypadat.

Kolářová (Perečková) N. (2008): Geneze a morfometrie oblíkových forem na Osoblažsku. – Ms. – Bakalářská práce. [Depon. in: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav, Brno.]
Šimíček D. (2006): Kvartérně-geologické a geomorfologické studium vybraných lokalit Osoblažska – Ms. – Bakalářská práce. [Depon. in: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno.]
Šimíček D. (2008): Studium sedimentů kontinentálního zalednění vybraných lokalit Osoblažska – Ms. – Diplomová práce. [Depon. in: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Brno.]
Copyright © 2012-2019 http://www.bzo-mz.hostuju.cz/ Všechna práva vyhrazena. English version Česká verze